Bylo období, kdy mě sport přestal bavit a stalo se z něj v podstatě utrpení. Nebavily mě tréninky, nebavilo mě závodit, celé to prostředí se stalo spouštěčem slz a nechutě. Když už jsem sama sobě přiznala, že takhle to dál nejde a že na to sama nestačím, dostala jsem doporučení na Verču. Seběhlo se to rychle a já už měla domluvenou schůzku. Moc dobře si pamatuju, jak jsem ji celou probrečela. Už to budou 3 roky, co s Verčou spolupracuji. Vždycky odchazím o něco lehčí na duši a myslím si, že ji budu navždycky vděčná, že mi vrátila chuť sportovat a závodit a že mi ukazuje, jak pracovat se sebou a s tím, co mi život přináší i mimo sport :).
